Osobní doporučení je cenný dárek

Představte si, že dostanete krásně zabalený dárek a vůbec netušíte, co možná ani netušíte, co by se mohlo pod krásným papírem a mašlí skrývat. Nerozbalíte jej, hodíte do kufru auta, půl roku mu nevěnujete pozornost a pak jej špinavý a otrhaný vyhodíte bez rozbalení do popelnice. Hloupost? Tohle přeci nikdo neudělá. A teď si představte situaci, kdy k vám díky networkingu doputuje osobní doporučení, kontakt, který vám předá či pošle někdo z účastníků. Je to také forma dárku a někdy velmi osobního. Přesto zůstane nerozbalen, nepoužit a zapadne ve změti papírů, emailů a zpráv.

Osobní doporučení je cenná záležitost a měli bychom si jej vážit. Ten, kdo nám ho dává, věří, že s novým kontaktem dobře naložíme, a doufá, že propojení bude užitečné oběma stranám. On sám se stává jakýmsi garantem tohoto propojení a vkládá do něj své jméno.

Doporučení jako osobní dárekPojďme se v několika stručných bodech podívat na to, jaké jsou formy osobního doporučení, jak jej předávat a jakých chyb se vyvarovat.

Na osobní doporučení můžeme pohlížet z hlediska stupně „předehřátí kontaktu“ doporučitelem a míry jeho osobního zapojení:

  1. Kontakt, který nám doporučitel předal, aniž danému člověku sdělil, že budeme volat/psát. Je na nás, jak se představíme, vysvětlíme, od koho a proč jsme kontakt dostali. Tento způsob je vhodný ve chvíli, pokud známe dobře obě dvě strany a věříme, že situaci zvládnou a budou jednat vstřícně.
  2. Propojení proběhlo emailem, kdy doporučitel odeslal stejný text oběma stranám, představil je a třeba i zmínil možnosti, kde ho napadá možnost spolupráce. Dobrý odrazový můstek pro jednání a relativně rychlá a účinná cesta, jak předat kontakt i informace o obou osobách a vyjádřit svou angažovanost v jejich propojení.
  3. Doporučitel předá kontakt, se kterým nám již předdomluvil, že ho oslovíme. Je to samozřejmě skvělá varianta pro toho, kdo kontakt dostane. Je zde však již větší časový vklad a míra osobního zapojení ze strany doporučitele. Někdy může být ale i danajským darem. A to ve chvíli, kdy se začne jedna ze stran vyptávat na důvod propojení a doporučitel bez dostatečných informací v podstatě přebírá roli obchodníka za toho, koho propojuje.
  4. Propojení osobně na akci/schůzce. Tato varianta je se značkou „ideál“, protože přítomnost doporučitele, který zná oba dva propojené, může značně ovlivnit výsledek jednání.

 

Propojovací část zvládá většina lidí dobře. Co by však mělo následovat poté, co získáme doporučení a jakých chyb se vyvarovat?

  1. Poděkovat doporučiteli a co nejdříve se propojit s doporučeným. Pokud se to nestane, nastává situace s nerozbaleným dárkem, kterou jsem popisovala v úvodu. Je to signál, že si nevážíme našeho doporučitele, jeho času a energie a stejně tak i člověka, se kterým nás propojuje.
  2. Dalším možným zádrhelem, je chovat se při jednání s novým kontaktem tak, že zanecháme velmi špatný dojem a uděláme ostudu sobě i doporučiteli. Ten si pak následně v budoucnu dá velký pozor na to, zda vůbec nějaký kontakt předá nejen nám, ale i komukoliv jinému.
  3. Velká a častá chyba je nepoděkovat doporučiteli a nedat mu zpětnou vazbu, jak propojení dopadlo. Ať už to byl úspěch či nikoliv, informace je na místě.